Svatební zvony do toho mlátí...6 dní do svatby :D

Už to máme za pár :)

Dlouhodobá předpověď počasí není velmi příznivá - má chcát a chcát...takže vymýšlím nová místa na focení (už jsem si vymyslela vše na venkovní focení, ale asi z toho nic nebude, tak nastupuje plán B, který ještě musím vymyslet :D)

Rozlučku se svobodou měl už i můj nastávající...a přežil :D Za co ho chválím při tom množství kamarádů/fotbalistů :-* (on si toto občas čte, takže si takový smajlík můžu dovolit :D)

Perníčky pro hosty :)

Chorobu jsem relativně porazila, ale stále kašlu/soplím. Snad se to zlepší, nerada bych začala v kostele do ticha kašlat...nebo vydávat jakékoliv jiné zvuky :D

Dnes jsem si udělala "beauty" day. Obarvila si to roští na hlavě. Zapatlala jsem samozřejmě celou koupelnu - kdo by to byl řekl, že tuba s barvou je tak kluzká - létala po celé koupelně úplně nepředvídatelně. Zaprasila jsem snad všechny ručníky co tam máme, takže nejen, že jsou všechny zelené (nedávno jsem prala a zabarvila vše na zeleno :D), ale mají na sobě i tmavé čmouhy. Jsem to ale "šikula" :D

Moje botky č. 1 a č. 2...ještě mám č. 3 :D :)

Beauty proměnou prošly i moje nehty (prozatím na nohou), tvrdé paty, mezizubní prostory (:D). Peelingovala jsem co jsem mohla, oholila co se dalo. Při holení jsem samozřejmě zase dořezala, ale to už je u mě klasika :-X

Během týdne, co jsem ležela s chřipkou, jsem si pěkně utřídila myšlenky a musím nakonec zkonstatovat, že to mělo cosi do sebe - vypnout od pracovního stresu a trošku více o všem (svatbě) přemýšlet. Sepsala jsem si, co vše musí být vyfoceno a klidně budu chodit s papírem v ruce za fotografem a budu mu říkat, co ještě neodškrtl :D

Vlevo - toto máme nyní na ledničce :) Takže uff, snad řekne ano :D
Vpravo - moje naušničky :)

Nastudovala jsem si etiketu během svatebního dne, abych netrapčila (i když vím, že i tak budu...když jsem nervózní tak dělám hrozné hovadiny, zakoktávám se a nebo se nekontrolovatelně směju).

Posvazovala jsem si konečně všech 120 ubrousků a připevnila na ně jmenovky. Hurá! Jestli mi ale někdo tento týden napíše, že změnil partnera nebo že nepřijde, tak si ho najdu a proplesknu! :D

Nad zasedacím pořádkem jsem znovu "maturovala", protože jsem obdržela speciální požadavky typu:
- bratranec nechce sedět blízko svého otce a chce hodně volných družiček kolem sebe
- sestřenice s malým dítětem chce sedět úplně na kraji, ale aby byla co nejblíž k svému bratrovi, ale tak, aby ten bratr nebyl blízko jejího manžela, aby ho nenutil pít :D
- její bratr chce sedět co nejdál od ní, aby ho nekontrolovala (svobodný, rád se zabaví s alkoholem :))
- americký host musí být usazen vedle někoho, kdo ovládá anglický jazyk, ale ten kdo to umí na konzervativní úrovni (svědkyně) bude sedět co nejblíže ke mě a s američanem nejsme zase až tak "friendly" (je to přítel mojí sestřenice), aby seděl tak blízko k hlavní osobě svatby (tou jsem samozřejmě JÁ :D, můj nastávající si určitě nyní nesouhlasně mlaskl :-P)
...
Máme tam taky pár bývalých párů (Bože, 120 lidí a přeci jen tak pár lidí bude mít své ex!?), takže ti taktéž nesmí sedět poblíž sebe. Vedle partnera jedné žárlivky nemůžu posadit nikoho nezadaného.
Další z rodiny jsou rozhádaní a bude lepší, když na sebe ani neuvidí. A mám tam jednu osobu, kterou též nemusím a kterou jsem chtěla usadit co nejdál to jde, zády ke mě a ideálně ještě na chodbě v průvanu :D

Nahoře - svázané ubrousky, konečně komplet, zasedací pořádek - ještě neúplný, ale vidíte tu úchylku?
I přesto, že to bylo jen na zemi, tak je to vyrovnané přesně na chlup :D
Dole - svatební "pierka" pro hosty + toto jsem napsala pro Toma do našeho kalendáře :D
Ještě to neviděl - až zítra otočíme list :)

Asi (a pevně doufám) je to tak v každé rodině, ale fakt jsem se celkem zapotila nad tím, než jsem to nějak pousazovala :) Jsem mistr strategie:D

A teď jsem si tak sedla...a přišlo to ně mě. Ty vole, za 6 dní už budu vdaná! No ty krávo. Uff.
Když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že už tak ve 20-ti se vdám :) (byla jiná doba :D). Čím jsem byla starší, tím mi docházelo, že si mě určitě nikdo nikdy nevezme :) Zvlášť na základce, kdy moje sebevědomí lezlo po zemi a byla jsem fakt, ale neskutečně moc škaredá :)
A teď už je to skoro tu.

Když já, tak potom už kdokoliv :D
Člověk musí věřit...a ono si tě to najde :)
Snad to ten můj se mnou vydrží...však je to jen "na chvíli" ...do konce života :D