A život jde dál...aneb když už víte, že jste jinde, ale stále jste to vy :)
Žijeme. Celkem pokojně. I když máme různé fáze. Různé situace, které neumím řešit. Výchovné rady. Šoky. Diagnózy. Překvapení a údiv. Změny, přizpůsobování, milníky. Splněné sny, ale i krize. Za poslední čtyři roky, kdy jsem přidala poslední článek, se změnilo u nás dost. Minimálně to, že už mám 40 let a na blogování si připadám najednou fakt stará :) Když beru do úvahy, že jsem začala blogovat jak 22-letá, tak se fakt počítám mezi sortu blogerek, které to "začínaly" :)) Děti už mají 10 a skoro 8 let. Starší dcera, Sandra, zvládá školu na jedničku s hvězdičkou. V tomto je úplně po mně. Chce vstřebávat informace, ráda se učí a většinu pochopí skoro hned nebo s lehkou pomocí. Dělat s ní úlohy je bezproblémové. Tancuje, tvoří, cvičí. Půjde do 5-té třídy. Druhé dítě je úplný opak. Teda druhá dcera, Andrea. Skončila druhou třídu, nemá zatím velmi problém s učením, ale i tak je schopná říct, že po pátku je další den úterý. Přivádí mě do "šílenství" a úlohy udělá za seku...
