Sedmý měsíc s Andrejkou (a Sandrou)

ne, nezastihla jsem jí v dobré náladě...vteřinu po této fotce se rozeřvala :D fotit s dvěma dětmi, kdy druhé žárlí
a nechápe, proč máma chce fotit to mladší s JEHO podlahovým puzzlem je na palici :D

Tentokrát jsem to jen tak tak stihla...za pár dní s námi bude Andrejka totiž už 8 měsíců :) Ten sedmý měsíc byl náročný. Ale ne s ní. Respektive bylo to náročné, protože Sandra je od začátka roku snad nonstop nemocná a stále doma ze školky, takže vše se muselo podřídit jí...tedy žádné chození ven s kočárkem a uspávání venku. S tím, že nebylo kdy si vydechnout, protože Sandra už (3 roky a 5 měsíců) prostě přes den nespí, takže když už Andrejka usnula, tak mně "služba nekončila" ... do toho moje chřipka...no co vám budu vysvětlovat. Byl to náročný měsíc.

Andrejka je ale stále zatím bezproblémová. Co se týče nových dovedností, tak se nic moc nezměnilo oproti předchozímu měsíci - tak nějak stále rotuje na bříšku kolem své osy, snaží se jít dopředu, ale zatím to jde jen dozadu (a to taky jen kousek). Už se ale párkrát vyhoupla na kolínka a dělala takové ty směšné pohyby :) Začíná bouchat s věcmi o sebe - třeba dřevěnou kostkou o postýlku, protože když to vydává hlasitý zvuk, tak je to asi ideál :D

Spánkový režim stále na 4 denních spáncích + nočním, kdy se tak 3-5x za noc vzbudí (někdy častěji). Jednoduše - vydrží max. dvě hodinky vzhůru a pak prostě musí spát. Na jednu stranu super, na druhou stranu nechce spát vevnitř, ale jen v kočárku. Takže během léčení se Sandry jsem jí uspávala na balkóně v kočárku a už neplatí, že stačí párkrát pohýbat s ním dopředu a dozadu. Už začala vše více vnímat, takže i třičtvrtě hodinku v těch mrazech jsem tam s ní trávila. Co dělala Sandra vevnitř? Těžko říct...každopádně neležela. Ale to by bylo na dloooooouhé povídání co vše Sandra zvládne... :D

S jídlem se to o něco zlepšilo, ale stále byly dny, kdy prostě příkrm nějak odmítala. Zpravidla když nebyl dokonale kašovitý (rozuměj netekl). Prostě v tomto je trošku pomalejší oproti Sandře (v mnohém je zase šikovnější a rychlejší než byla Sandra). Ze zeleninových jsme přešly už na masovo-zeleninové příkrmy a začala jsem jí dávat i ovocné (ty baští bez problémů). Párkrát měla kaši v podvečer, ale byl to děs - budila se stále, nemohla usnout a vypadalo, že to na ní bylo těžké (i přesto, že snědla pár lžiček), takže zatím kaši nedáváme.

V minulém souhrnu jsem se s mírama sekla - na poradně naměřila sestřička "jen" 73,5 cm a 7,7 kg. Je teda celkem hubená (Sandra tou dobou měla 8,5 kg, výšku stejnou). Zajímavé, že i přesto jí některé oblečení velikosti 74 (odpovídá 74 cm) už není. Každý výrobce to fakt má nějak jinak...

Posun jsme ale viděli ve vztahu Andrejka-Sandra. Možná za to částečně mohl i "pobyt" Sandry doma a léčení se. Andrejka je ze Sandry prostě připo**aná. Jak jí vidí, tak se usmívá od ucha k uchu a v poslední době se i dost často chechtá, jen jí vidí :) Je to vlastně krásné. Sandra se naučila jí rozesmívat, dělá nějaké kraviny, Andrejka se směje...a Sandra se blázní a blázní. Ale sem tam jí zabavila i na pár minut, kdy jsem mohla třeba rychle servat oblečení ze sušáku nebo tak :D

Nejdůležitějším okamžikem sedmého měsíce Andrejky však bylo to, že začala říkat ma-ma. Nejdříve to bylo při pláči, když si mě volala. Potom se na mě klidně jen tak dívala a stále opakovala ma-ma. Level roztomilosti milión. V tu chvíli bych jí dala i ledvinu bez umrtvení... Protože TEĎ je to ještě roztomilé. Když mi Sandra řekne "mama" do snídaně asi 450x a stále něco chce, tak už to tak milé není :D

To, že Andrejka hned na druhý den začala říkat i ba-ba...to jsem radši rychle zapomněla. A to, že v osmém měsíci přešlo ma-ma do mňam-mňam a zběsilého mlaskání nad prsem...to už úplně radši vytěsním :D

A protože se blíží konec osmého měsíce, tak takový spoiler...hodně se změnilo. Uf.