Pravda o vánocích a předvánočním čase s (malými) dětmi

Rozmohl se tu takový nešvar. Těhotné a bezdětné, které už jsou ve věku, že by možná chtěly taky to mimčo, si malují vánoční svátky a období okolo nic strašně pohádkově. A tak americky (z filmů a seriálu, že?). Idylicky. Krásně. Pohodově. A já vám chci otevřít oči, jo? :D

zdroj obrázku

Vše začíná adventním kalendářem. Ti nejmenší ho prostě nebudou akceptovat a otevřou všechna okénka hned první den. Opravdu všechna! Pokud se vás aspoň trošku bojí, tak vše hned nesežerou, ale vrátí nazpět. Pokud tam jsou nějaké čokoládky nebo sladkosti. V horším případě vše seberou a sežerou. Už půl hodiny po odevzdání adventního kalendáře skřípete zuby a doufáte, že vaše hyperaktivní batole nebude moc naspeedované, až to vše zbaští.

Pokračuje to Mikulášem, kdy se takové to rodičovské předsevzetí "nebudu jim dávat čokoládu/lízátko!!/sladkosti... dám jim banán a jiné ovoce" se zhroutí jak domeček z karet, protože prarodiče, široká rodina a třeba i balíčky z práce přinesou vašim dětem takové "sra**y", že to ani vy jíst nechcete. Děti to ale nadchne, protože samozřejmě čím víc je to barvené (a ne přírodou :D), tím víc je to zajímá a všechny ty tlamolepy (lízátka a bonbóny) je zajímají nejvíc. Horko těžko jim budete rvát mandarinku, když přesně ví, co v kterém balíčku od Mikuláše bylo. Tolik sladkostí co jsem tento rok vyhodila...to si ani nepřejte vidět :D A kolik sežrala... ehm :D

Balení dárků. Tak nějak se očekává, že dítě bude mít zabalené každou pitomost v extra balíčku. Já si už odvykla na klasické balení a zvykla na dávání dárků do praktických dárkových tašek. A teď znova balit balíčky. Fuj! :D Není to zrovna činnost, kterou si užívám, protože jako rodič:

- můžete balit dárky jen když dítě spí a to je někdy, v případě těch nejmenších, dost nejisté. V případě větších ještě hůř, protože nikdy nevíte, kdy vyleze z pokoje a zeptá se: "co to děláš, mami?"

- musíte očekávat větu: "proč má ježíšek tento balící papír?" (v horším případě: "...ten stejný papír jako minulý rok?" :DD)

- uslyšíte pod stromečkem větu "chci víc!"

Osobně nemám ráda balení dárků, protože asi:

- 350x ztratím izolepu a uvažuju, jesti jsem jí omylem nezabalila k nějakému dárku

- 124x se mi izolepa nalepí na balící papír, tam kam nechci, strhávám to a ničím si balící papír

- 62x zapomenu co je v daném balíčku a tím pádem netuším pro koho to je (samozřejmě to neoznačím hned, protože "to si budu pamatovat" :D)

- 849x se mi ztratí nůžky

- 36x se mi ztratí konec izolepy a po 563x obráceních proti světlu nevidím konec izolepy a nevím, kde jí "načít", abych mohla zalepit těch pár dárků

- 12x mi nevyjde balící papír

- 14x se mi roztrhne v rohu balící papír nebo na nějakém blbém místě, kdy si řeknu, že na to s**e bílej tesák a balím dál

- vůbec to nevypadá reprezentativně, jak jsem si myslela, že bude...

- balení 10ti dárků mi nezabere půl hodiny (jak jsem předpokládala), ale hodinky 4! :-/

Zdobení stromečku je opět další záležitost, při které se vyplatí mít po (v) ruce láhev vínka. Co by na tom mohlo být tak "zlé"? Třeba to, že vánoční ozdoby praskaj, když se trošku zmáčknout a dokážou pořezat. Level ostražitosti milión. To, že dítě nejvíc fascinuje navlékání ozdoby na háček, kdy samozřejmě ozdoba asi 3x letí na zem. To, že to malé dítě stejně nezvládne na větve zavěsit a koule zase letí na zem. Ale tak dobrý - Sandra zavěsila až jednu ozdobu a šla si sledovat Mira Jaroše. Bohužel ne toho vánočního, jak jsem si vykreslila ve svých představách :D A pak se tátovi chlubila, že stromeček ozdobila sama :-/

Pečení cukroví s dětmi je ještě vyšší level, protože:
- dítě si musí připravit na stůl vše, i to co tam nepatří jako různé figurky, váleček od plastelíny (!!!!), vlastní jídlo a vodu, kterou samozřejmě v průběhu vykrajování vyleje na těsto... 
- dítě bude fascinovat použití mouky před vyválením těsta a bude tam rvát mouky a mouky až se z těsta stane tvrdá hrouda :D
- dítě kašle na to, že linecké se slepuje a mělo by jít do páru. Chce prostě každý kousek jiný!
- dítě se vzteká, když mu chcete pomoct vyválet užší těsto. A tak vykrajujete z dvoucentimetrového plátu :D
- dítě těžko chápe, že do trouby a z trouby (!!) prostě ten plech vytahovat nebude
- a úplně nejhůř dítě chápe, že se to nedá hned ochutnat. A stejně jí to nechutnalo, takto samotný :D

Štědrý den. Dítěti/dětem hned po ranním probuzení oznámíte (nadšeně), že dnes přijde Ježíšek. Očekáváte, že dítě bude extrémně hodné po celý den. Ne, zlobí jak čert, protože se nemůže dočkat večera. A vy též (a ne okamžiku, kdy rozbaluje, ale okamžiku kdy usne a vy si dáte, konečně, sklenku něčeho!). Když nastane večeře, tak dítě (zpravidla do roka staré) se buď pokadí, vzbudí se špatnou náladou z odpoledního spánku a mrnčí nebo nechce jíst (ideálně vše naráz). Dítě starší potřebuje kadit, je unavené, něco ho bolí, má špatný příbor, špatné oblečení, špatný účes, nešťastný talíř, ryba na něj mrká a ono je z toho nešťastné a nebo cokoliv! Garantuji vám, že vás překvapí a (ne)dojme důvod nelibosti!

Při rozbalování dárků na chvíli zaplesá vaše srdce a zapálí se znovu oheň lásky, který zhasne v okamžiku, kdy dítě nad pečlivě vybranými dárky jen ohrne nosem a nadchne ho nějaká kravina, která stála (určitě tchýni! :D) asi 10 korun a minutu vybírání. Dorazí to, když je mu dárků málo a ten svetr, který je absolutně cute označí vaše dítě jako za hnusný a že ho nosit nebude (u nás to bylo se slovy "dám Andrejce" = mladší dcera).

Po rozbalení všech dárků vyháže vaše bez zájmu a začne se pídit po baterkách do nějaké super-truper řvoucí hračky, kterou jste dítěti vy nevybrali! Ano, takové dávají bezdětní nebo prarodiče (že by pomsta za to, jak jsme je srali my?) :D Chraň vás pán bůh, pokud nemáte doma baterky. Bude to pak nešťastný večer, fakt.

Uspávání je pak téměř nemožné, stojí vás to hodně sil a psychického zapření neexnout sklenku vína ještě v jejich přítomnosti. O Popelce nebo jiném povalečském večerním filmu při svíčkách, obžerství u rozsvíceného stromečku a pohodičce si můžete nechat zdát. Jo, měli jste si to užít jako bezdětní...:D

Když pominou svátky, tak stejně na vše s takovou malinkou slzičkou v oku (a lehkým tikem :D) vzpomínáte a to je asi tak jediné, co můžete udělat. Fotky pravděpodobně ani pořádné nemáte, jedině v případě, že vás někdo přišel pofotit. Stejně se vaše děti spíše nebudou chtít fotit (ty starší) a mladším je to u... víte kde, tak čučí po všem, jen ne správným směrem :D

Jo, ono se toho nakecá a ve filmech natočí, ale realita je jiná, milé těhulky a bezdětné. Wait for it! :D