4. luneární měsíc - nechutenství, mimozemšťánek, Sandry reakce na sourozence

Tra-dá. Těhotenské nevolnosti jsou pryč. A nebo ne? Měly by být a v prvním těhotenství to i tak bylo. Toto těhotenství je ale tak odlišné, že těhotenské nevolnosti mě trápily až do 5-tého měsíce. Ne velmi, ne stále a hlavně nezvracím a nezvracela jsem, ale příjemně mi moc není. Možná je to i tou neustupující kovovou chutí v ústech po některých jídlech a celkovým nechutenstvím. V totmto těhotenství nemám chuť NA NIC. Fakt, ale fakt na nic. Proto se nemůžu hrát "na vědmu" a zkoušet uhádnout pohlaví miminka - prý při chuti na sladké holčička (u Sandry jsem to tak měla), při chuti na slané/kyselé to bude chlapec. Při chuti "na nic" se asi musím nechat překvapit :D

Čtvrtý luneární měsíc otvírá druhý trimestr těhotenství a trvá od 12.-16. týdne. Obecně se udává, že těhotná má více energie (já teda stále moc ne :D) a přejdou jí ty těhotenské nevolnosti. Navíc břicho začíná vystupovat a těhotenství začíná být na těhotné vidět. Pokud si teda neobléká naschvál velikost XXL :) Miminko v bříšku se vyvíjí čím dál rychlejším tempem a vyvíjejí se mu všechny důležité orgány a už tak nějak vypadá jako miminko a ne mimozemšťánek :) V tomto období je už možné rozlišit pohlaví miminka...no my to štěstí zatím neměli.

Z těhotenských příznaků si "užívám" stále citlivá prsa, kdy jedno mi přijde jak nalité mlékem :D (je nějaké "plné"...ten pocit si pamatuji, však jsem ještě nedávno kojila). Sem tam se mi hůř dýchá a několikrát se mi zamotala hlava jen tak zničehonic. Ozval se mi jeden problém po předchozím těhotenství (o kterém jsem doteď nevěděla) a asi tři týdny jsem celkem nesnesitelně trpěla bolestmi. 

 

Sandru stále poučujeme jaké to bude až tu bude miminko a proběhl i takový malý rozhovor o tom, jestli chce bratříčka nebo sestřičku.

Já: "Chtěla by si bratříčka, se kterým by sis hrála s autama a nebo sestřičku a hrály by jste si s panenkama a vařili a tak?"

Sandra: "Bratříčka. On bude hrát gól (fotbal) a já budu křičet!" (myslí tím fandit)

Zmínili jsme i to, že doktor miminko vyndá až bude čas. Proto po jedné takové návštěvě doktora za mnou přiběhla a vítala mě slova: "Už vyndal?" Nejdříve jsem nechápala, ale ona mi pak vysvětlila, jestli už doktor vyndal miminko. Asi se jí zdá, že to trvá už dlouho :D

Necítím se tedy ani velmi dobře, ani velmi napumpovaná energií, ale už aspoň nebývám tak vzteklá na Sandru jako v prvním trimestru. To jsem byla někdy nesnesitelná i sama sobě, ale nějak jsem si nemohla pomoct. Teď se asi hormony blázní a já v Sandře vidím tu nejrozkošnější hodnou holčičku a nejradši bych jí jen pusinkovala (což ona nechce - vždy řekne: "Pfuj, pusa!" a políbené místo si "stírá" rukou :D).

zdroj

Až si říkám, jestli budu mít v srdci místo i pro to druhé...ale tak říká se, že mateřská láska je mocná a když má žena děti, zaujmou v jejím srdci místo. A nezáleží na počtu těch malých "smráďat"... :)