14 měsíců v plném nasazení :)
Někdy si říkám, že je to čím dál horší. A potom si zase říkám, že vlastně bude určitě ještě hůř. Mnohem hůř...až bude chodit a hlavně - až bude zlobit :) Teď je to sice už celkem tvrdohlavá osůbka, která dokáže projevit svůj nesouhlas s tím, že třeba jí zakážeme nějakou činnost, ale až bude zlobit...tak nevím, nevím :D
Tím se dostáváme k tomu, že už jde cítit i určitý "vzdor". Doteď věděla, že nemá třeba tahat kábel od zdroje k notebooku. Vysvětlili jsme jí to jednou a vyhýbala se mu. Najednou jí "dráždí" a zkouší to na nás. Doslova. Čekuje, jestli se díváme a nenápadně za něj zatáhne. Když vidí, že se zlobíme, tak zatáhne znovu a silněji. Když vidí vztyčený prst a slyší výstrahu, tak...nereaguje a just jde do toho znovu. Smrádě malé...:D
Zuby jí stále rostou, takže jich má aktuálně 14 a zažily jsme i pár krušných nocí. Vypadalo, že rostou i další dva, ale najednou bylo ticho...na chvíli :) Výšku a váhu nevíme přesně, ale 86 velikost (12-24 měsíců, podle výrobce) jí začíná být ťip ťop, takže asi nějaký ten ceňťák vyrostla. I váha se určitě posunula nahoru, protože je ...s prominutím, těžká jak prase :D Nejvíc to pociťuju když má náladu na to, že jí musím nosit a dělat s ní vše - vařit, vyklízet myčku, čistit si zuby, malovat se...apod.
Tento měsíc je stále chápavější a rozumí i třeba takovým věcem, jako "pustíme si spievankovo" (Slovenky pochopí) a už řve nadšením "la lalala" a háže rukama ve vzduchu :D Umí najít Mimoně (figurku - to jsem jí samozřejmě naučila já, infantilní matka :D), kachnu, slepici, kohoutka, oslíka, prase, traktor, jakékoliv auto...v knize. Když mi donese jednu pantofli, tak trvá na tom, abych si jí obula a když jí řeknu "přines druhou", tak poslušně jde a přinese :D Skoro jak pejsek :D Sama se už pokouší sundat si oblečení...to jí sice nejde, ale asistuje zatím pěkně - zvedne nohu/natáhne ruku apod. Samozřejmě na to ale musí mít náladu...někdy se to bez křiku neobejde :D
Slovní zásoba byla rozšířena o slovo "ahoj" nebo něco podobného. "Je-zi-si", což je moje "ježiši", které říkám dost často...jak jsem si uvědomila :D Ona to ale říká roztomile na svojí vlastní fotku v mém telefonu :D A hlavně: "Kde je?" To slyšíme teď NONSTOP. Začalo to tím, že se "schovávala" za věci a my jí jakože hledali...taková ta klasická hra, kterou tyto dětičky milují :) A my stále říkali "kde je?" "tadyyyyy" a najednou to začala říkat i ona...a někdy se i sama schovává (jen si zakryje čímkoliv oči/část hlavy) a stále dokola říká "kde je?" "tááááááá..." "kde je?" "tááááááá..." a odkrývá a zakrývá si očka :) Začala to používat ale i při ukazování na neznámé věci, tedy na místo "co to je?" Takže stále jen něco vysvětlujeme :)
S chůzí stále bojuje, ale už přeběhla i dva metry sama. Jednou...když jsem jí tvrdila, že jí držím :D Hold, psychologie. Podruhé se už nenechala nachytat :D Zlepšuje se ale každým dnem :)
Desku s geometrickými tvary, o které jsem nedávno psala, používá teď stále. Jsem překvapená, protože je doporučena od 2 let, ale za ten měsíc/dva co jí doma máme se naučila vkládat na jednotlivé kolíky všechny tvary! Celkově jí teď baví takové vkládačky, navlíkačky, ale i šroubování uzávěrů na pet láhve a hlavně - vše nosí. Tam a zpět. Je jedno jak je to velké, dlouhé, těžké...stále něco přenáší a tak se objevují divné věci na divných místech v bytě :D Jako můj zubní kartáček mezi čistým spodním prádlem, sušenka mezi knihami, prázdná pet láhev v posteli, lžička na vaně...:D
A aby to nebylo moc dlouhé, tak už jen ve zkratce - zažila Mikuláše a čerta, styděla se ho. Vlastně před každým dospělým chlapem se stydí. To jí začalo brát až teď... Brutálním způsobem se tento měsíc navázala na tatínka (manžela) a jsou jak nerozlučná dvojice :) "Tata" říká tak krásně mazlivě...a ty oči, které na něj hází :) A pak řekne vzteklé "ma-ma". Ma-ma totiž říká hlavně, když mě hledá, když má hlad a vlastně vždy jen, když je zle :D Sakra...
Vaše
Komentáře
Okomentovat