13 měsíců s malým predátorem...:D

Tento měsíc byl asi nejdivnější, který jsme zatím se Sandrou zažili. Ve smyslu, že byl zároveň i velmi pohodový, protože už si dokáže zahrát i sama (aspoň pár minut :D). Byl i náročný, protože jí rostly nejdříve čtyřky vlevo (obě naráz) a pak se k nim přidaly i trojky nahoře (takže všechny čtyři zuby naráz) a tento prořezávající boj ještě i pokračuje. A občasný pláč, nepohoda a problémy se spaním/usínáním jsou s námi zase. Byl i překvapující, protože...

Černobílá fotka má své kouzlo :)

Netušila jsem kolik toho roční dítě už zvládne a hlavně čemu všemu porozumí. Přijde mi, že každý jeden den mě něčím překvapí. Spojuje si některé věci, takže když třeba vidí sluchátka, tak je hned nese k telefonu nebo notebooku. Hold, moderní dítě :D A prostě ví, že k sobě patří. Ráno mi nedovolí vylézt z postele dokud si neobleču obě ponožky nazpět na nohy (od porodu je mám stále teplé, tak sundavám v noci ponožky :D). A je jí úplně jedno, že potřebuju tak na záchod, že fakt nemám chuť a čas oblékat si je, protože mám pocit, že mě rozpučí :D Je nekompromisní :D

Navíc se naučila strašně moc nových slov (nejen vyslovit, ale i porozumět), takže je asi první roční dítě, které umí říct: "lam-pa" a "ba-lón" :D A ještě i správně ukáže na strop, kde je lustr/žárovka a nebo, pro pobavení všech v hypermarketu, křičí nadšeně balón a ukazuje na vše kulaté...od pomerančů, řepy, globusu...a nově to dělá i večer při usínání a ukazuje na moje prsa...Ehm, dobře, jsou větší, ale až tak? :D

Dál umí poznat psa (kdekoliv, kdykoliv, jakéhokoliv, i když jen štěká a nevidí ho), plyšáka tučňáka, sama sebe na fotkách, jakékoliv miminko na fotkách (a křičí "bá-bo"), ovocnou přesnídávku v reklamě v časopise, hodiny. Umí dělat brm-brm a jezdit s autíčkem (jo, jedno máme :D) po podlaze - pozor, ne po koberci! To už zjistila, že nejde, tak automaticky přejde na plávající podlahu :) A zvláštním způsobem jí nadchla pohádka Obušku z pytle ven (ta hodně stará), na kterou se dokázala dívat bez hnutí (a mrknutí) asi 15 minut v tahu a kdo zná naší Sandru, tak ví, že je to fakt dost dlouhá doba "nečinnosti" z její strany :D

Trošku povyrostla a trošku přibrala, ale nic zásadního. Stále se dost hýbe, takže na růst a přibírání nemá čas :D Zubů má asi 12 a 2 na cestě...ale možná se právě teď situace mění :)

A určitě vás zajímá, jestli už došlo na první krůčky. Došlo, ale stále ne na ty samostatné. Asi 3 dny po narozeninách zničehonic začala vyžadovat chození, kdy jí přidržujeme. Snažíme se nedržet přímo za ruce nahoru, protože to není dobré pro vývoj páteře a obecně se to nedoporučuje. Takže držíme níž, v podpaždí a tím pádem...ach, moje záda :D Rozběhla se tak extrémně, že by chodila klidně stále, i přesto, že je to zatím asi tak jisté, jako chůze chlapa, který řekněme vypil aspoň 6 piv a na to 4 borovičky... :D Ale zlepšuje se každým dnem a chůze do schodů jí zvláštním způsobem nadchla, že by do nich klidně chodila nonstop :) A co teprve zrcadlo...tam se dokáže prohlížet stále :D

Tím, že už se snaží o chození, tak jde na ní vidět, že i o hodně více vnímá okolí a tak i na známých místech (u našich rodičů) najednou šmejdí a co dosud "přešla" bez povšimnutí, tak teď musí na všechno sáhnout, ochutnat, strhnout...a třeba si i narvat ruku do skleničky s přesnídávkou :D (tatínek "hlídal" a prý se mu zdála nějaká tichá :D). 

Každopádně nejroztomilejší byl okamžik, kdy začala křičet má-ma cíleně na mě :) Doteď to sice říkala, věděla, že jsem to já (ukazovala prstem), ale až v posledních dnech mě tak oslovuje. Sice roztomilé, ale...najednou jen celý den slyším "ma-ma?" (když mě hledá, co si odběhnu na 5 sekund třeba na záchod...čeká odkud půjde odpověď) a dokonce i první slovní spojení se jí podařilo a to "ma-ma ham", když jsem se při nočním kojení nemohla nějak uvelebit a ona už netrpělivě s otevřenou pusinkou čekala na prso a přísun mléka...to "ma-ma ham" bylo až moc netrpělivé/otrávené/nasrané (vyberte si :D), jen tak mimochodem...takže žádná dojímačka :)

Vaše