Já jsem K.O., manžel je K.O., Sandra je v plné síle...aneb 11-tý měsíc za námi

Věděla jsem, že období, kdy se začne dítě samo pohybovat je náročné. Ale že až takto? Na to mě fakt nikdo neupozornil. Já nevím...snad všechny matky v mém okolí chodí tak nějak kolem horké kaše a nepřiznají, že je to taková zabíračka. Každá tak nějak "mlží". A nebo je hřích přiznat, že únavou padáte na hubu a máte chuť vyrvat si všechny vlasy? :D Dobře, ne každý den je to takové, ale zase nebudu jak některé matky a nebudu tvrdit, že je vše sluníčkové, úžasné a že si užívám každý den, kdy nemůžu jít ani sama na záchod (vlastně ideálně nechodit vůbec, abych mohla stále sledovat co dělá :D), ohřát si oběd dřív jak ve tři odpoledne, vypít si ledovou kávu (i když chci teplou) v čase 5 sekund (ach, moje srdce :D) atd. Asi jsem moc zlenivěla za těch 30 let a teď si na toto špatně a pomalu zvykám...:)

Takže co se změnilo? Konečně začala lézt po kolínkách a já nemusím mít hrůzu z toho, že se přeplazí v bílém bodíčku přes obývák a zvedne se a ono je..."zašedlé". I přesto, že člověk vytírá jak blázen, tak bílá najednou vůbec není bílá :D A tím, že leze, tak si asi myslí, že už je velká holka (což teda je) a snaží se všude stoupnout. Chytá se i dost nestabilních věcí jako mých pyžamových kalhot, které jsem nosila v těhotenství (+20 kilo než mám teď) a nejsem schopná si v nich stáhnout gumu :D Takže když to tak udělala u balkónových dveří, tak měli sousedé asi pokoukáníčko :D

K dalším dovednostem se přidalo, že ukáže jak je veliká, umí cvakat propiskou :D, vytahovat skládací metr, strhávat vše ze stolu, otvírat notebook, třískat ovladačem o nový nábytek a podlahu, přepínat na setoboxu kanály a nastavovat v televizi zelenou barvu obrazu (jsme se zapotili, než jsme to dali nazpět :D)...a hlavně špinavé boty a odpadkový koš jí přitahujou neskutečným způsobem :-/ Z výše uvedeného vyplývá, že na co hračky, když stačí zkoumat okolí :D

Pozpěvuje si, opakuje po mě melodie, což je úplně sladké a dá i přesně takový tón hlasu jak já, že manžel nás poslouchal z druhé místnosti a nevěděl, která jsme která :D A tancuje si...zatím v sedě, ale když jí pustím Óčko a odběhnu si, tak se mi už kolikrát stalo, že přijdu a malá si sedí na prdelce, kýve se do rytmu a ručičkama máchá nad hlavou do rytmu...prostě tancuje :D A to dělá i v kočárku - stačí projít kolem nějaké kavárny/hospody, kde hraje nahlas hudba a já si to ani neuvědomím, ale ona se hned začne pohupovat do rytmu a mávat ručkama. Vypadá to fakt komicky :D A myslím, že jen ona dokáže tancovat i na zvuk projíždějící sanitky...ehm :D

A ozvaly se další zoubky. Hned jak byla nervózní dva dny za sebou a hryzala komplet vše od ponožek (na svých i mých nohou :D), nábytku (nový stůl!), kočárku, jídelní židličky, polštáře, hraček...a slintala tak, že ani náš pes tak nespustí, když vidí klobásu, že jsem hned sáhla do pusinky a zkoumala, jestli se tam něco neděje. Nejdříve mě hryzla do prstu tak silně, že mi málem slzy vyběhly (hold ještě nemá cit :D) a pak jsem nahmatala tvrdý výběžek v dásničce. Záhada vyřešena a znovu jsme se dali na Calgel, homeopatika Camilia a brynďáky. Protože fakt, ale fakt hodně slintá a člověk by jí musel stále musel převlíkat. Mimochodem pěkné brynďáky mají třeba i na stránce slintacik.sk.

A jak vylezl zub, tak vyskočily za pár dní teploty...a nakonec to vypadalo i na tzv. šestou nemoc (heh, netušila jsem, že něco takového existuje), kdy měla asi 3 dny 38-39 stupňů teploty a pak najednou šup - bylo po nich a ukázala se vyrážka po celém těle. I ta se naštěstí ztratila zhruba do dvou dnů...:)

Zase trošku povyrostla a dokonce není ani v tabulce se svojí výškou - má už 83 cm, což nemají i některé dvouleté holčičky (jednu takovou známe). Takže teď je víc jak polovina ze mě :D Váha se pohybuje něco málo přes 9 kilo. Zubů má aktuálně už 8.

Sociálně se rozvíjí tak, že na všechny kouká těma svýma velkýma kukadlama. Pozoruje každého, otáčí se za ním a na některé lidi se zubí. Takže jí skoro každý mává a povídá si s ní...prodavačky nejčastěji :) Pro nás (mě s manželem) je horší, že každý (právě ti cizí lidé) říkají, že "toto nebude klidné dítě, ta má temperament, to jde vidět" a řeklo to už tolik lidí, že...fakt nevím co budu dělat až se rozběhne po svých. Asi zhubnu dalších 5 kil...minimálně :D

Ale co nejvíce miluje jsou jiné děti. Je jedno v jakém věku, ale jak jsme na dětském hřišti, tak je ze všech dětí úplně hotová. "Křičí" po nich, výská, nadskakuje v kočárku...a zapomíná polykat sliny :D Jednou si tak při "konverzaci" s asi o rok starším chlapcem, oslintala celou mikinku...a to fakt skoro na kompletku :D No hlavně že je šťastná... :))

Vaše