Převalit se, ocucat, oslintat...čtvrtý měsíc za námi :)

Máme doma buřtíka :D Ale toho nejkrásnějšího...ale to asi řekne každá matka :) ...možná bez té první věty... :D

takto se umí sama zabalit do deky...to je ta Lodger deka, o které jsem už psala tu :) a jen tak mimochodem i po několika vypráních vypadá stále stejně...takže jakýpak copak :D
...a vlevo nahoře vidíte na co bude další recenze/co mi leží na nočním stolku :)

V tomto měsíci jsme přečkali očkování, po kterém byla úplně klidná (teda samozřejmě u doktorky řvala jak najatá...to zase jo :D) Resp. spíše byla divoká v tom smyslu, že mi něco v posteli stále "povídala" až do půlnoci...a to normálně usíná mezi 20-21 hod. To, že má už 71 cm hraničí s přežíráním...nebo po čem tak dobře roste :) Od narození totiž vyrostla už 20 cm (měla by asi jen cca 12 cm) a oblékáme stále 74 vel. (sem tam už i 80), která je určena pro 6-9 měsíců :) (pozn. 80 vel. je dokonce pro téměř roční dítě) Bříško jí stále ještě sem tam trápí...ale už je to o něco lepší jak v předchozích měsících (už to vypadalo dokonce úplně dobře a najednou se to vrátilo...chjo). Ale můžu potvrdit, že jak se říká: "Vydržte do čtvrtého měsíce...", tak něco pravdy na tom bude :)

Typické pro tento měsíc je i uvědomění si, že má ručičky :D Je to absolutně sladké, když najednou leží, máchá ručkou před obličejem a najednou...jí to sepne a uvědomí si, že je to její a začne s ní dělat různé pohyby a tak jí sleduje i desítky minut :) A co teprve ta radost, když zjistila, že tato úžasná "věc" je v dvojím provedení ...a o nožičkách ani nemluvím. Už zjistila, že i ty má :D

Vše po novém strká do pusinky. Prstíky si žužlá nonstop a nad ránem jen slyšíme prdy :D a mlaskání z postýlky :D Jediné co v pusince nesnese je...překvapivě dudlík. Radši se pobleje než aby si ho dala do pusy...doslova :D

Sací reflex má tak "silný", že stačí přenést jí v náručí na jiné místo a když se dotkne jazykem nějakého holého místa na našem těle (ano, i tatínkovi na krku to už dělá :D), tak začne intenzivně sát. Dokonce mi udělala cucflek na ruce :D

Stále mě udivuje jak je čtyřměsíční miminko už živé, rozumné a co vše už dokáže... Například mě sledovala jak jsem jedla k večeři gumový rohlík (hold tatínek se zdržel v práci a nedonesl čerstvé pečivo a nic jiného doma nějak nebylo :D). Různě jsem přežvykovala a Sandrička to najednou začala napodobovat a od té doby to stále dělá. Do toho i mlaská... a je to absolutně roztomilé :D Jen doufám jí to nezůstane...vyvaluje totiž u toho ještě i oči, takže vypadá fakt komicky :D

Vše už bere do obou ruček a je taková mrška, že si pamatuje co jí zaujalo a přesně ví, kam jsem to položila. Zaujala jí dětská knížka, z které jsem jí četla (pokus, ale poslouchala...)...odložila jsem jí tak, aby na ní velmi neviděla a na chvíli se vzdálila. Malá dělala vše pro to, aby se k té knížce dostala. Pohupovala se, kopala, převalovala se na bok...potom už pofňukávala. Ještě jsem jí chvilku sledovala, dojdu k ní, dám před ní knížku a najednou úsměv a ticho. Za chvíli dám knížku pryč a vyměním hračku (přece jen knížka má ostré rohy a malinká jí strašně chtěla držet a olizovat :D) v domnění, že rychle zapomene...kdepak, řev dokud jsem znovu knížku nevrátila do jejich ruček...ach, je toto možné? :D

Naučila se převalovat na bok a na bříško...i přesto, že "koníčky ještě moc nepase", protože má těžkou gebuli a neunese jí :D Už se i párkrát převrátila, ale nevěděla, co s přilehlou ručkou, tak se většinou zase vrátila na záda. A nebo začala nervovat, tak jsem musela pomoct a ručku jí jemně vypáčit :D A strašně u toho slintá...a chechtá se :)

obouruč/jednoruč...toto nás fakt baví :) (jasně, i mě,  proto množné číslo :-P :D)

Je čím dál zvídavější a potřebuje stále rozptýlení. Má pár hraček, které s ní chodí i k doktorce a na návštěvy a na vyhlídky po bytě (v mém náručí) a s kterými si ráda povídá. Ale občas potřebuje nové podněty a předměty, takže nově má i kuličku Oball. Je barevně výrazná, jsou v ní umístěny malé barevné kuličky, které hrkotají a to se Sandričce samozřejmě líbí a hlavně - jde uchopit jakkoliv, jakýmkoliv prstíkem. Přeci jen čtyřměsíční miminko se ještě tak nějak zdokonaluje v úchopu a odhadu, jak daleko je předmět od ručičky a tato růžová koule jí to zjednodušuje, protože ať máchne jakkoliv, tak téměř vždy chytí :) Proto jí využijeme nejlépe i před nočním spánkem, kdy už je Sandrička trošku pasivnější, ale do kojení a ukládání k spánku má ještě celkem daleko. Přes den jí dáváme jiné hračky, různě daleko...ať se snaží a trošku ponervuje :) Oball je vhodný i pro malé nerváčky jako je naše malinká...když jí náhodou zůstane na prstíku moc dlouho (divně se do něj zahákne), tak škubne rukou tak, že Oball letí i přes celou místnost :D Hold šikovná po mamince a nervák po tatínkovi ... :) Zároveň to byla první hračka, kterou se naučila chytat do obou ručiček naráz :)

U kojení si připadám jak otloukánek a lehce šikanovaná. Už neleží jak roztomilá panenka, ale všelijak se kroutí, kope (do mě samozřejmě!), po všem kouká (tv, počítač, telefon, kniha...po všem co by mi pomohlo zkrátit si dlouhou chvíli u zpravidla ještě stále hodinového kojení), vše jí zajímá a při kojení vleže (už kojíme jen tak, prostě se začala strašně nervovat a vztekat při "klasickém" v sedě/v náručí) mě stále ohmatává, chytá mi prsty, trhá bradavky, když jí cokoliv zaujme :D a po novém i ohmatává druhé prso. Fakt "super" celý den ležet (první tři dny mě to ještě bavilo :D...o tom žádná) a...fakt jen ležet. Nemůžu chytit nic do ruky, aby se v klidu najedla...tak pospávám :D

A hlavně...už chápu, proč se vždy říkalo, že každá matka se ostřihala na krátko...prý kvůli praktičnosti (to se mi moc nezdá, radši si sepnu na rychlo vlasy do culíku). Podle mě to bude spíš kvůli tomu, že i to pidi miminko má sakra (použila bych jiné slovo na k... :D, ale snažím se odnaučit mluvit vulgárně) pořádnou sílu a když zatáhne za vlasy, tak mám opravdu problém jí tu ručku z hlavy dostat...za chvíli asi budu plešatá. A poškrabaná...nehty jí rostou závratnou rychlostí, takže její oblíbená "hra" je i škrabání maminky po tváři...to když se snaží ručičkama si přitáhnout mojí tvář, aby mi mohla cucat nos...už jsem psala, že je to buřtík nenažranej? :D

Ale je nám dobře... :)

Vaše

PS: Víte jak se pozná matka malinkého miminka v hypermarketu, i přesto, že tam nemá miminko? Snaží se "uklidnit/uspat" nákupní vozík popojížděním dopředu/dozadu/dopředu/dozadu ...ehm. True story, ale nemohla jsem si pomoct :D