3 měsíce...rosteme, slavíme a povídáme si ...:)

Už máme doma tříměsíční miminko :) Věřili by jste tomu? :) Mě se to zdá jak včera co jsme si jí přinesli z porodnice a ona už nás dojímá svým upřímným úsměvem vždy když nás vidí, když nás slyší...a vlastně skoro stále :) Stále si pobrukuje, "povídá" si s hračkama, levou rukou máchá kolem sebe a drží už na chvíli některé hračky, pravačku zatím má jak já levačku (dost o ničem s koordinací :D), ale už i to se zlepšuje :)

uspávací noční lampička Ansmann

Kolotoč přebalování se už tak nějak ustálil. Samozřejmě přebalujeme stále, ale "plná plínka" je už jen tak max. jednou za den (někdy i 4 dny nic), takže už to není ani tak "zoufalé" ("Ježiš, podej mi ještě ubrousek!" "Proboha, teče jí to všude!" "Ne, nedávej do toho nožičky!"), je to velmi rychlé (naučené, někdy se přistihnu při tom, že po deseti minutách kojení přemýšlím, jestli jsem jí vůbec přebalila :D) a je přitom sranda (kope nožičkama, takže obléct punčocháčky je nadlidský výkon, směje se/chechtá se když jí něco povídáme, víská od radosti...).

S kojením je to stále trošku boj. Ale už jsem se tak nějak smířila s tím, že musím být stále poblíž a někdy se podaří, že usne i na 3-4 hodinky přes den (výjimečně, ale jak to pomůže :D) a na 4-6 hodin v noci (dokonce dala už párkrát spací rekord 8 hodin v tahu!) :) Takže už to není "stále-jen-kojím-ku**a" nadávání (pardon, ale už pracuju na odnačení těchto vulgarismů :D), ale celkem si to už užívám. Teda sem tam. A hlavně - naučila jsem se u toho sledovat seriály, takže u mě fičí momentálně tyto...

Moje "kojící" seriály :D Žánrově jsou každý jiný, nejvíc srandy je v The Middle (to je jak vystřižené z našeho života :D), nejzajímavější je Orange Is The New Black, oddechovka na styl Gilmorek je Hart Of Dixie, Spielberg se podílel na seriálu Red Band Society, který bohužel nemá úspěch a hned bude i zrušen (nechápu) a country seriál plný country (:D) Nashville :)...a stále ještě The Big Bang Theory, Once Upon a Time (i přesto, že už je to o ničem) a Dva a půl chlapa.  

Jinak věděli jste, že jak jen své dítě vidíte a pocítíte lásku, tak se vám samo spustí mléko z prsu? :D Brutalitka jak to funguje, ale potom mám tričko během pár sekund mokré :D

Naučili jsme se (ano, už jsem jak všechny matky a píšu/mluvím v množném čísle :-P) kojit vleže, takže poslední kojení v daném dni už pomalu pochrupuju, malinká usne se mnou. Tatínek se postará, aby se každá z nás dostala na správné místo (malinká do spacího vaku v postýlce, já do normální polohy :D) a užíváme si nekolika hodinový spánek :) Díky bohu za něj :)

Vánoce proběhly v pohodové atmosféře. Dopoledne dospávání (všichni tři, malinká nám dala dárek a potáhla v noci 6 hod. a 4 hod. s přestávkou na kojení, takže 10 hodin spánku...ehm :D), snídaně, procházka s kočárkem, rychlé vaření, smažení, pleskání se se salátem. Ještě rychlejší nahltání večeře, protože malinká už čekala na své kojení a já bych fakt víc jak hodinu už nevydržela (půst :D). Nakojení malinké a Sám doma 2 :) Mezi svátky...jednoduše miliony návštěv. Kdo by to byl řekl, že najednou nás všichni z rodiny musí vidět a musí chodit na etapy?! Minulý rok po nás nikdo ani neštěkl a teď byla každý den snad jedna návštěva...vysilující a hlavně - kdo má držet stále obydlí uklizené po celé svátky? :D To potom nejsou pořádné svátky, když se člověk nemůže vyvalit k telce (oblíbenému seriálu), vyložit si nohy na stůl, žrát cukroví a nehledět na to, jestli padají drobky na zem...

Silvestr proběhl taky v takové poklidné atmosféře. Chvíli před půlnocí jsem kojila, malinká vytuhla. Dětský šampus a sledování hokeje (kdo, ku**a na Silvestra hraje hokej?! A kdo ho sleduje? Samozřejmě můj manžel :D), propásnutí odpočítávání :D Vzbudil jí ohňostroj, řvala jak najatá :D a zklidnila se až v mé náručí na posteli...sakra, ani petardu jsem neviděla natož ohňostroj :D

1) Tak to jsou opravdu všechny moje vánoční dárky :) Mamina na mě myslela s hrnkem a levandulovým mýdlem, kamarádka s Manufakturou, švagr se sprcháčem Dove a knihou Podnikání z pláže a manžel s druhou knihou Bellman a Black a sprcháčem Dermacol, který jsem si vlastně sháněla sama po asi 5-ti drogériích! Sakriš :)

2) Na Silvestra jen dětské šampaňské, hořký to úděl kojící matky. Fuj, ale bylo extrémně sladké. Zlatý Hubert Deluxe :D

3) My jí tak nerozmazlujeme, to příbuzní a kamarádi! :) Sandrička toho dostala tolik, že nalézt i deku na hraní, na které je to vše položené, je sakra problém :D Od nás dostala jen toho velkého plyšového medvěda, který s ní jel z obchoďáku autem, vzorně připásaný vedle ní :D 

4) jako matka jsem se naučila před každým odchodem ven si povykládat všechno oblečení úhledně vedle sebe, aby až na to přijde (to oblékání kroutícího se červíčka/pokoseného hada (jak jí říká manžel :D)), bylo vše po ruce. To je organizace! :)

A co je jinak nového?

Malinká stále roste jak z vody. Už má 65 cm a zhruba 7 kil :D Takže vyrostla o krásných 14 cm (průměrně má miminko vyrůst 3 cm za měsíc...ehm) a pomalu zdvojnásobuje svojí váhu :D Na vánoce jsme dostali hodně oblečení pro malinkou...škoda, že většinu ve vel. 56/62, takže jí skoro nic není. Hold kdo jí neviděl naživo nevěří, že je tak huuuuuuge :D A těžká jak prase (pardon)...mám problém jí unést už teď... :)

Koliky, které nás trápily, už jsou na ústupu :) Ze dne na den jsme zjistili, že prdí nonstop a tím pádem jí přestalo bolet bříško :) Dokonce si přestávám dávat bacha na to co jím, ale zase do hrášku, fazole, zelí... bych zatím radši nešla :D Zvracení po jídle u nás přetrvává, ale i na to jsme si zvykli. Většinou to není až tak hrozné (poblinká jen své oblečení a tak peru nonstop :D), ale párkrát dala dost i na nás + v době soplíků mě tak pozvracela, že jsem se musela komplet převléct :D Chuďátko, byla jak z vymítače...šlo jí to i nosem... :D

S dvou-tříměsíčním miminkem je to už o hodně veselejší jak s novorozencem. Ten malý človíček už pořádně vnímá, snaží se s námi komunikovat. Když má radost tak mlátí ručkama a kope nadšeně nožičkama (až se z toho někdy pozvrací :D). Stále si brouká. Povídá s hračkama. Sem tam jí to "ujede" a zachechtá se nahlas a sama se diví nad tím zvukem. Vyvaluje oči, když jí cvrkneme do nosu. Začíná chytat hračky a boxovat do nich...prostě každý den vidíme nějaký nový pokrok :)

Tříměsíční miminko potřebuje stálou zábavu a rozptýlení (např. při čištění oušek, hýbání naušniček atd.) a taková myška na "banánu" (jak se říká u nás doma, ale samozřejmě je to měsíc :D) se hodí - na zádech má tlačítko na spuštění světýlek, která Sandričku hned zaujmou (mění se jak ty vánoční na stromečku) a když nepomůže ani to, tak zmáčkneme myšce nožičku a hračka spustí jednu ze 3 melodií...Prý by to měla být uspávací myška...tak v tomto se nám neosvědčila, možná kdyby volume bylo slabší :) Na naší malinkou to spíš působí tak, že zpozorní a dokáže na to koukat i několik minut zatímco maminka si třeba připraví prádlo do pračky :)  Melodii průběžně musím obnovit opětovným zmáčknutím na nožku, ta sama skončí po dohrání skladby. Světýlka zhasnou po 10-ti minutkách. Věřím, že až bude malinká větší (:D), tak na ní nebude koukat s otevřenou pusinkou a výrazem "co je to za příšeru na banánu :D co mi tu parazituje v posteli", ale bude jí brát jako "kamarádku" na spaní :)
A hlavně...nebojí se jí :) a je to plyšáček plyšový, takže nehrozí žádné nežádoucí malé odpadnuté nebezpečné kousky. Ve verzi je i růžový medvídek...ale myška je prostě myška :) Ansmann...kdyby si to někdo hledal :)

Manžela musím pochválit (a doufám, že si to přečte :-*), ale je úžasný. Pomáhá mi stále. V noci malinkou přebalí a položí mi jí do postele. Hraje si s ní. Když přijde z práce, tak už je jen jeho :) A hlavně - zvládá vše, i oblékání přes hlavu a jiné nepříjemnosti :D
Na druhou stranu už teď vidím, že Sandrička bude tatínkova holčička. Já si s ní povídám celé dny, dělám kraviny, různé zvuky...a malinká se tak jako směje. Někdy mi přijde, že až "zdvořile", aby mě neurazila :D Přijde tatínek z práce a jen na ní promluví a malá se chechtá. Upřímně. Kope jak šíleneček od radosti. Jak na ní tatínek začne žvatlat, tak si pomalu od radosti učurkne...sakra, už vidím, který rodič bude "ten zlý" :D

Porovnání - první fotka je v 8-mý den jejího života, druhá fotka je z minulého týdne (necelé 3 měsíce).
Už se tam sotva vejde :D

Jinak jsem zjistila, že dítě dělá z dospělých idioty. Doslova. Zkuste někdy pozorovat rodiče, kteří chtějí vyfotit své dítě jak se směje, chechtá, dělá nějaký xicht. Idioti (ti rodiče...a ano, i my :D) půl hodiny (nebo jak dlouho je to baví) dělají vše možné i nemožné, aby dítě udělalo požadovaný úkon. Pitvoří se, šišlají, mění hlasy, dělají různé zvuky, schovávají se za hračky...no, prostě idioti. 

...a když jsem si takto šla nenamalovaná, neučesaná (čepice skryla mastící se vlasy :D), ověšená taškami a plenkami z obchoďáku a ve dveřích jsem se míjela s Kimličkou (Slovenky určitě ví o kom je řeč, stylista a make-up artista), tak jsem se styděla za to, že nejsem upravená jako před dítětem...ale za pár sekund jsem si řekla: "Srát na to, vypadám mladě, na úřadech nevěří, že JÁ jsem porodila dítě a valí oči, když oznámím rodné číslo začínající 85 ...vypadám hubeně (zhubla jsem 17 kilo z nabraných 18-ti, ale je to nějak divně rozložené :D, ale i o tom bude článek),  nemusím měnit šatník, pleť mám zatím (relativně) bez akné...tak proč si to neužívat...však hlavně, že jsme zdraví." :)

Pro dnešek vše...;)

Vaše