10 důvodů proč pracovat na zákaznické lince...
Tak jo. Jedna "záhada" vyřešena. Pracuju a nervuju se s klienty jedné firmy (= podobnou pracovní náplň dělám už v druhé firmě, cca 2 a půl roku dohromady a ještě jsem se nezbláznila :D)
Ale zkusme si najít důvody proč ano :)
1. Naučila jsem se, že když dva klienti pojmenují totéž, není to totéž. Google/Googel. Setobox/Router/Modem jsou absolutně ty STEJNÉ věci (podle vyjádření klientů). Faktura/fraktura. Variabilní/Varibiální. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna :D
2. Naučila jsem se, že když dva lidé dělají totéž, není to totéž. Instrukce na dálku, kdy já i klient vidíme stejné okno na obrazovce. I přesto, já tam chybu/tlačítko/kód/obsah mám, klient tvrdí opak. Klidně mi bude i přísahat na smrt svého jezevčíka...true story :D
3. Naučila jsem se rozumět jakékoliv větě/připomínce.
"No, Cinobaňa, na History mi zamrzl Stalin." Pro někoho nepochopitelná věta, pro mě pokyn, že na káblové televizi na programu History jí zamrzl obraz a náhodou tam byl chudák Stalin :D
4. Naučila jsem se milión přízvuků. Umím je rozeznat. Rozumím už skoro každému slovu a nejsem z toho tak vyplesknutá jak kdysi :D
5. Naučila jsem se trpělivosti. Ale ku**a pořádné! Povídat klientovi, který nezná svoje křestní jméno (se spletl :D, ano, byl "tmavší" pleti), vše o jeho službě cca 10 minut a na konci hovoru zjistit, že celou dobu jsem mluvila o připojení na jeho bratra (jeho "maminka" na pana XY křičela v pozadí, že "Ty nejsi X, ty se jmenuješ Y!"). A vysvětlování nanovo o správné službě, psané na správnou osobu...člověk někdy kouká na telefon s pohledem a němou otázkou WTF?!?
6. Naučila jsem se naslouchat. Vím o všem. Kdy byl kdo na dovolené. Kdy byl kdo nemocný/v nemocnici. Kdy přijdou sociální dávky.
Záhadně to bývá v tu dobu, kdy je potřeba hradit fakturu za poskytované služby.
Vyslechnu si i životní příběhy typu:
"Dcera využívala služby, ale nechala se nabouchat a zdrhla neznámo kam. Nechci to dál za ní platit!"
"Rozvádíme se a ta kráva (budoucí ex-manželka) si tam nastěhovala jiného, tak je odpojte!"
7. Naučila jsem se, že lidé jsou "studnice nápadů".
"Vy mě budete zastupovat v jednání s jinými institucemi." COŽE? Na to, kde zase přišel? :D
"Mám patent na jeden úžasný produkt, zatím mi ho teda patentový úřad neschválil, ale chtěl bych webové stránky s Vaší plnou podporou a sponzoringem." Co už mu fakt jebe? Mezi námi - vymyslel takovou hovadinu, že by to v životě nikdo nekoupil :D
"Když Vám pošlu kontakt na firmu X, zavoláte jim a vyřešíte to s nimi? Víte, já to nějak nechápu..." A mě to zajímá? Měla jsem sto chutí poslat mu na oplátku seznam mých "to do" povinností :D
8. Naučila jsem se, že co řeknu, může být použito proti mě. Vždy si člověk musí dát bacha na to, co klientovi přizvukuje. Tedy vnímat ho i při 15-ti minutovém monologu, kdy si čekuju maily nebo si prostě kreslím/čumím do blba a jen říkám "ano, rozumím, ihm..."
9. Naučila jsem se obkecat každou kravinu. I když nevím, tak použiju několik "odborných" slov v rychlém sledu za sebou. Já spokojená, že to vypadalo profesionálně, i přesto, že jsem tomu nerozuměla. Klient zmatený, ale myslí si, že vím "o čem", strašně poděkuje (asi myslí, že jsem chytrá :D) a už se neozve (asi se stydí, že nerozuměl :D)
10. Naučila jsem se vulgárně ale ku**a moc vulgárně nadávat. Ale kdo to zažil...pochopí :D
Tlačítko "mute" na telefonu je úžasné. Člověk si ponadává z plna hrdla (mezitím co klient křičí na lince), kolegyně se pobaví a po opětovném stlačení tlačítka "mute", mohu pokračovat milým hlasem a ptát se ho na to, jestli ještě má (kurva) něco na srdci (bez toho kuva, samozřejmě :D)
Ale zkusme si najít důvody proč ano :)
1. Naučila jsem se, že když dva klienti pojmenují totéž, není to totéž. Google/Googel. Setobox/Router/Modem jsou absolutně ty STEJNÉ věci (podle vyjádření klientů). Faktura/fraktura. Variabilní/Varibiální. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna :D
2. Naučila jsem se, že když dva lidé dělají totéž, není to totéž. Instrukce na dálku, kdy já i klient vidíme stejné okno na obrazovce. I přesto, já tam chybu/tlačítko/kód/obsah mám, klient tvrdí opak. Klidně mi bude i přísahat na smrt svého jezevčíka...true story :D
3. Naučila jsem se rozumět jakékoliv větě/připomínce.
"No, Cinobaňa, na History mi zamrzl Stalin." Pro někoho nepochopitelná věta, pro mě pokyn, že na káblové televizi na programu History jí zamrzl obraz a náhodou tam byl chudák Stalin :D
4. Naučila jsem se milión přízvuků. Umím je rozeznat. Rozumím už skoro každému slovu a nejsem z toho tak vyplesknutá jak kdysi :D
5. Naučila jsem se trpělivosti. Ale ku**a pořádné! Povídat klientovi, který nezná svoje křestní jméno (se spletl :D, ano, byl "tmavší" pleti), vše o jeho službě cca 10 minut a na konci hovoru zjistit, že celou dobu jsem mluvila o připojení na jeho bratra (jeho "maminka" na pana XY křičela v pozadí, že "Ty nejsi X, ty se jmenuješ Y!"). A vysvětlování nanovo o správné službě, psané na správnou osobu...člověk někdy kouká na telefon s pohledem a němou otázkou WTF?!?
6. Naučila jsem se naslouchat. Vím o všem. Kdy byl kdo na dovolené. Kdy byl kdo nemocný/v nemocnici. Kdy přijdou sociální dávky.
Záhadně to bývá v tu dobu, kdy je potřeba hradit fakturu za poskytované služby.
Vyslechnu si i životní příběhy typu:
"Dcera využívala služby, ale nechala se nabouchat a zdrhla neznámo kam. Nechci to dál za ní platit!"
"Rozvádíme se a ta kráva (budoucí ex-manželka) si tam nastěhovala jiného, tak je odpojte!"
7. Naučila jsem se, že lidé jsou "studnice nápadů".
"Vy mě budete zastupovat v jednání s jinými institucemi." COŽE? Na to, kde zase přišel? :D
"Mám patent na jeden úžasný produkt, zatím mi ho teda patentový úřad neschválil, ale chtěl bych webové stránky s Vaší plnou podporou a sponzoringem." Co už mu fakt jebe? Mezi námi - vymyslel takovou hovadinu, že by to v životě nikdo nekoupil :D
"Když Vám pošlu kontakt na firmu X, zavoláte jim a vyřešíte to s nimi? Víte, já to nějak nechápu..." A mě to zajímá? Měla jsem sto chutí poslat mu na oplátku seznam mých "to do" povinností :D
8. Naučila jsem se, že co řeknu, může být použito proti mě. Vždy si člověk musí dát bacha na to, co klientovi přizvukuje. Tedy vnímat ho i při 15-ti minutovém monologu, kdy si čekuju maily nebo si prostě kreslím/čumím do blba a jen říkám "ano, rozumím, ihm..."
9. Naučila jsem se obkecat každou kravinu. I když nevím, tak použiju několik "odborných" slov v rychlém sledu za sebou. Já spokojená, že to vypadalo profesionálně, i přesto, že jsem tomu nerozuměla. Klient zmatený, ale myslí si, že vím "o čem", strašně poděkuje (asi myslí, že jsem chytrá :D) a už se neozve (asi se stydí, že nerozuměl :D)
10. Naučila jsem se vulgárně ale ku**a moc vulgárně nadávat. Ale kdo to zažil...pochopí :D
Tlačítko "mute" na telefonu je úžasné. Člověk si ponadává z plna hrdla (mezitím co klient křičí na lince), kolegyně se pobaví a po opětovném stlačení tlačítka "mute", mohu pokračovat milým hlasem a ptát se ho na to, jestli ještě má (kurva) něco na srdci (bez toho kuva, samozřejmě :D)
Asi bych těch důvodů našla více...ale vlastně toto ani nejsou argumenty "proč ano" :D Spíš tak na politování a pro to, kteří si myslí, že je to jen práce, kdy sedíme na prdeli a nic neděláme, ukázka, že je to takový tlak na psychiku, že už počítám dny do dovolené :)
Ale každá práce nám něco dá...nebo ne? :D
Pracujete/pracovali jste taky někdy na zákaznické lince/podpoře? Souhlasíte? :)
Pekný článok.
OdpovědětVymazatJa som takéto niečo zažívala,keď som pracovala na pošte.Len som mala zákazníka oproti sebe. Také mute tlačítko by sa mi vtedy dosť hodilo. :D
Uff, já bych asi nemohla přímo komunikovat...takto můžu obracet oči, ukazovat prostředníček (přiznávám, že to dělám celkem často....pssst :D) a všelijak se tam xichtit a svíjet jak had smíchy (s tlačítkem MUTE)..ale přetvařovat se každý den a dělat, že "já tě, zákazníku, miluju, i přesto, že si ...." bych asi nezvládla:D
VymazatHehe, to bylo vtipné čtení :-) Já lidi na zákaznické lince obdivuji, ale někdy bych je nakopala - většinou jako jediného dostupného zástupce firmy, která mě neskutečně štve (většinou banky a mobilní operátoři) svým příšerným přístupem/službami. Vím, že operátor za to nemůže, ale kde jinde se člověk může dovolat nějakého zadostiučinění..? :-)
OdpovědětVymazatVELKÁ giveaway
To je to, že ti na lince jsou ti nejmenší páni...a nevím jak ostatní, ale čím víc na mě někdo křičí, tím méně se snažím mu co nejrychleji vyhovět...křičel = má čas :D...ale třeba je to jinde jinak :D
VymazatDěkuji Bohu za tlačítko MUTE na callmasteru každý pracovní den :-)
OdpovědětVymazattak tak :D Bez něho ani ránu :D
Vymazatnaval nostalgie :) doverne poznam a som happy, ze je to za mnou ;)
OdpovědětVymazat:D Ještě řekni, že na to vzpomínáš v dobrém?!? :D Já toho mám teda už trošku plné kecky...velmi nevděčná práce, nikdo to neocení a ještě jsem v práci do 20-té a klient je uražený, když ho 19,59 odmítám být happy :D
VymazatJako pobavila jsem se, to ne že ne... Ale taky jsi mi ukázala, že můj odpor k volání na linku je oprávněný. Nevolám teda s každou blbostí, většinou něco od někoho potřebuju tak 1x za rok, ale vždycky mám pocit, že se mnou operátor jedná s největším idiotem a představuju si, jak mačká mute a povídá, jaká jsem pizda, že si to neumím zařídit sama. A bod 9 mi přijde megahnusný, to promiň :)
OdpovědětVymazatNicméně většinou obdivuju trpělivost lidí pracujících v call centru, chápu, že některé otázky jsou fakt na pěst. Taky jsem tam měla pracovat a raději jsem šla jinam.
:) Ber to jako pořádnou dávku ironie, kdyby to bylo každý den takové, tak by každého operátora už po týdnu odváželi ve svěrací kazajce :D
VymazatJá to "držím" 2 a půl roku a je fakt, že někdy toho mám plné zuby...ale člověk si zvykne, někdy si ponadává (tlačítko MUTE používám max. 3x týdně, takže neboj...určitě si nemyslím špatné věci o každém...stále takových 70% volajících je normálních a relativně vděčných)
A to tlačítko MUTE sice pomáhá uvolnit nával vzteku, ale věř, že aspoň u nás (je nás tam 8 kolegyň) to pokračuje normálním hovorem s klientem, kdy si na něm ten vztek nevybíjíme...nedá se to říct o klientech, kteří nám dost často vynadají, že jsem pí**, ku**y, aj. A to někdy přímo adresne a nebo až v okamžiku, kdy se rozloučíme a myslí si, že už jsme dávno zavěsily...
hahaha, veľmi si ma pobavila. Pracovala som na zákazníckej linke 2 a 3/4 roka. Pri nástupe do zamestnania som bola milý, ochotný, obetavý človek s úsmevom v hlase (to nám stále tréner prízvukoval, :-) ). Postupne sa zo mňa stalo kĺbko nervov, ktorého vytáčali už aj milí a slušní volajúci (akože ich bolo pramálo. My sme tých hovorov ale mali aj zo 400 za pracovnú dobu, takže to bolo dosť únavné. Došla som k názoru, že ľudia sú vulgárni, primitívni kreténi. Ja som viac ako tlačítko MUTE búchala rukou po stole, tak sa zo mňa vybila tá negatívna energia, aspoň na ten daný okamžik. Proste sa zo mňa stal hrozný nevraživý človek, to priznávam. Ale už tam vyše 4-roch rokov nerobím, takže som to opäť stará milá ja :-). Pekný článok, ďakujeme!! :-)
OdpovědětVymazatTéměř 3 roky? Uff, to si nedovedu představit. Já takto "fičím" už v druhé firmě, v jedné rok a 7 měsíců, v této 8-mý měsíc...a mám dost :-/...osobně si myslím, že tato práce se dá dělat jen určitou dobu, zvlášť když člověk, jako i já, má celkem citlivou "duši" a dost věci si bere k srdci. Sice po té době "na lince" už jsem celkem imunní, ale dokážou mě někteří tak vytočit, že se až nepoznávám...uff, 400 hovorů, my máme tak 200-300 za směnu, no je nás tam 7, tak je to též někdy zabírák :-/...a děkuji :)
Vymazat