Svatební zvony vyzvánějí...7 týdnů do svatby :)

Už jsem vám povyprávěla mé příběhy o výběru šat, hubnutí do nich, výběru výzdoby a květin...týden se s týdnem sešel a najednou jsem s lehkou panikou zjistila, že už nám zbývá jen 7 týdnů do svatby...

Naše rozhodnutí se mění den ode dne :D
Pamatuje si někdo, jak jsem psala, že nechci tulipány...nakonec? Tak ano, samozřejmě budou :D
Nechtěla jsem aby mi někdo zasahoval do výzdoby...a ano, bude jí dělat někdo jiný. S postupujícím stresem a nechápavým pohledem všech okolo (na mojí odpověď, že si svatbu pro 120 lidí vyzdobím sama :D) jsem šla do toho, že si zamluvím aranžérku, která to vše připraví a my přijdeme k hotovému...
Lehko se to řekne, ale těžko se to udělá - u takového perfekcionalisty jako jsem já. Už teď si pomalu koušu nehty, protože se bojím jak to dopadne.
Jsem totiž typ člověka, který vše musí mít přesně na milimetr uložené - jsem schopná jít kolem skleniček a když jedna z nich bude o půl milimetru vyčuhovat z řady, tak jí o ten půl milimetr posunu :D

Ale svatba člověka něco naučí...např. věřit ostatním :D
A nebo...mít vše tak trošku v p**i :D (pardon :D)

K dnešnímu dni mohu zkonstatovat, že máme vše podstatné.
Skončily "hádky" kolem výběru svatebního oznámení, kdy já chtěla nějaké lehce crazy a nastávající chtěl velmi klasické...hledat mezi tímto kompromis byl boj a x-hodin prosurfovaných na milionu stránek s oznámeními...ale vyplatilo se a nakonec jsme se se shodli :))

Na prstýncích jsme se shodli hned - to bude asi tím, že ty dokonalé stály téměř dvakrát tolik, tak jsme trošku  ubrali a v naší cenové relaci byly už jen TY, které jsme si vybrali :D...kdo by to byl řekl, že VŠECHNO, ale fakt všechno bude tak drahé?
Naší výhodou v tomto bylo, že oba máme štíhlé prsty a proto máme menší obvod = nižší cena :D

Proběhlo již i oficiální pozvání hostů. S menšími trapasy, kdy nastávající řídil a vozil nás po návštěvách...a já, ne-řidič, jsem "musela" zapíjet tuto příležitost :) Nebylo by na tom nic hrozného, ale navštívit v jednom dni 5 rodin a u každého vypít po skleničce až třech vína - to zatočí s každým :D Na poslední návštěvě jsem už měla co dělat, abych vypadala normálně a návštěva Tesco v tomto stavu, kdy jsem "házela" do košíku další flašky vína (však byly v akci :-D) vypadala lehce komicky. V tragédii se to změnilo, když jsem v tomto "rozpoložení" zjistila, že po uložení poslední flašky alkoholu do nákupního košíku za mnou stál můj nový šéf...nebyla to velmi pěkná vizitka :D

http://theberry.com/2011/08/18/quite-the-spiffy-ceremony-you-two-had-29-photos

Speciální kategorií jsou tzv. "škodiči", kteří již nyní vyhlašují co na svatbě provedou. Znám svojí "rodinu" a mám mírný pocit, že alespoň část z toho, co naslibovali, i zrealizují :-/ To se pak máme na co těšit, ale na druhou stranu...bude sranda :D

A jak se cítím já? 
Kdo nezažil nepochopí :) Z normální, relativně mírumilovné osoby se stává sedmihlavá saň, která zasyčí a vyskočí na každého, který zmíní cokoliv ze svatby. Stačí aby někdo začal o tom, jak se všichni dopraví z místa x na místo y. A už syčím a prskám, že se TO VYŘEŠÍ SAMO.
Jdou na mě mdloby, když se mě kdokoliv zeptá, KDE SE BUDEME FOTIT, pokud bude pršet. A VÍM JÁ? No, nevím. A znovu prskám, kopu, třískám...

Navíc tyto stavy se vztahují i na to, že "sabotuji" svatbu. Jak šlahnutá se snoubence stále ptám, jestli si mě chce vzít a hledám v jeho odpovědích náznaky...asi nějaká podvědomá obava o to, že zůstanu stát před oltářem nebo co :D

A ty sny co se mi v posledních dnech zdají :D Buď "horory" o tom, že vše dopadlo na prd (spálené vlasy, akné po celém obličeji, psí špinavé tlapy na šatech...) nebo to, že mě snoubenec nechá těsně před svatbou :D
Ach jo.. :D Ale mohu říci, že ve snu jsem si svatbu odžila už minimálně 10 krát :D


...ozvu se příští týden a uvidíme, jestli budu ještě víc praštěná než dnes :D